Novorenesanční skvost, zlatá kaplička, „Národ sobě“, národní obrození, tzv. generace Národního divadla – výjimečné místo, výjimečná historie, výjimečné osobnosti …
Komentovaná prohlídka nám připomněla nejen počátky snah o vybudování důstojné divadelní scény, kde se bude hrát česky a pro Čechy, ale také složité začátky související s požárem budovy v roce 1881. Druhá slavnostní premiéra Smetanovy Libuše se uskutečnila už o dva roky později.
Prošli jsme budovu od suterénní expozice základních kamenů dovezených v roce 1868 z různých míst Čech, Moravy i Slezska, až po střešní terasu s trigami, odkud jsme si užívali panorama Hradčan i Petřína. Na druhé straně jsme měli jako na dlani Národní třídu a budovu Nové scény.
Dnešní hlediště pojme více než 900 diváků, ale při pohledu z druhé galerie dolů na jeviště se některým nedělalo zcela volno, a tak si raději důkladně prohlíželi zlatý lustr s dvěma stovkami žárovek a důmyslným systémem zavěšení. Na závěr jsme si nechali hlavní foyer se skvostnou výtvarnou výzdobou odkazující mimo jiné na bájné postavy našich dějin.
Shodou okolností sem někteří brzy zavítáme znovu, tentokrát na večerní představení české klasiky Naši furianti.
Mnoho zajímavých informací (i technického charakteru) můžete vidět např. v cyklu dokumentů:
Národní divadlo, jak je neznáte - iVysílání | Česká televize (ceskatelevize.cz)| Česká televize (ceskatelevize.cz)
Dagmar Kuželová, Eva Jůnová



.png)


















