Městské divadlo v Mladé Boleslavi 14.10. 2011

První divadelní představení v tomto školním roce začínáme klasikou, renesanční komedií o osudových náhodách a složitých lidských vztazích, která podpořila Shakespearovu slávu už v jeho současnosti. Hraje se tedy více než 415 let. V loňském roce jsme cestovali do Prahy, a tak jsme se tentokrát vrátili do Mladé Boleslavi. I v moderním pojetí si hra zachovala nádech dávných časů a současně bylo všem divákům jasné, že celou řadu komických situací zažívá někdy každý z nás stejně jako před několika sty lety.
Stejně tak každý hledá svou lásku, přátelství, smysl svého bytí… a není to vždy úplně jednoduché. Že by za to mohl osud? Možná mu klidně můžeme říkat Oberon…

Jak napsal už Jan Werich v roce 1964: „Vaše stará planeta je opět plná postav Vašich her, naše jeviště je Vaše jeviště. Ve Vašich hrách, Mistře, jsou odpovědi na všechny otázky, na které se člověk odváží ptát…“ 

Williame Shakespeare: Sen noci svatojánské

Sen noci svatojánské je Shakespearovou asi nejhranější a nejkrásnější hrou z roku 1595. Je excelentní renesanční komedií proměn a převracení naruby, která je mimo jiné o tom, jak je těžké být bohem, jak je krásné být hercem, a jak je zázračné milovat a být milován. Má tři dějové linie (propletenec zamilovaných dvojic, pohádaní božští manželé a řemeslníci, nacvičující divadlo), a vedle situací tragických a magických oplývá humorem všech barev, jazykem všech pater a nespornou hloubkou. Celý příběh je pak jakousi magickou cestou, velkým tancem svatojánské noci, při níž se svět otřese v základech, aby na nich poté o to pevněji stál.                                                                                         (anotace z webových stránek) 

www.mdmb.cz